Podpora češtiny aneb Úskalí rodin žijících v zahraničí

Na tomto místě rozebereme pouze dvě situace – oba rodiče jsou Češi a z nějakého důvodu odjeli žít do zahraničí a jen jeden rodič je Čech a bydlí v cizině ve státě svého druhého manžela. Podrobněji se této situaci věnujeme v našich publikacích o vícejazyčnosti.

Děti českých rodin žijících v zahraničí (oba rodiče Češi)


Výhody:

  • Dítě se bez problémů aktivně dostává do cizího jazyka
  • Velká motivace učit se nový jazyk – tlak okolí, touha hrát si s ostatními dětmi
  • Spousta cizojazyčných materiálů k podpoře jazyka
  • Dvojjazyčné prostředí je pro dítě přirozené, pokud se do mnohojazyčného prostředí narodí, chápe mnohojazyčnost jako standard a naprosto normální věc, že každý mluví jinak.

Nevýhody:

  • Minoritní jazyk (čeština) potřebuje velkou podporu, aby se jednak plně rozvinul a nezaniknul v dalších generacích.
  • Rodiče musí na dítě systematicky mluvit česky, pokud chtějí, aby se dítě v budoucnu svým mateřským jazykem domluvilo. Pro spoustu dětí začne být druhý jazyk zajímavější a motivující, proto mohou začít bojkotovat mluvení doma mateřským jazykem. Z tohoto důvodu se spíše doporučuje metoda jeden člověk jeden jazyk.
  • Rodiče se musí rozhodnout, zda chtějí, aby dítě bylo plně gramotné s obou jazycích, nebo jenom v jednom z nich. Pokud chtějí plnou gramotnost v obou jazycích, měli by začít dítě sami vzdělávat v mateřském psaném projevu a jeho fonetice – jak se písmenka čtou, jak vypadají, jaké jsou zákonitosti dříve než dítě začne mít formální vzdělávání v majoritním jazyce.
  • Rodiče musí dítě zásobovat kvalitními materiály v češtině, aby tento jazyk byl pro dítě přitažlivý – pohádky v češtině, knížky v češtině, české písničky. Využívat možností, které nabízí prostředí, kde se mluví jejich rodným jazykem – například cestovat do Čech, jezdit na dětské tábory, setkávat se s prarodiči, najít další rodiče se stejně starými dětmi, ….cokoli, co bude děti pozitivně motivovat k používání jejich domácího jazyka.

Rodiče mohou sami vpisovat do knih v cizím jazyce překlad v jejich jazyce, aby dítěti mohli číst text pokaždé stejně. Důvody pro tuto metodu jsou dva: děti v předškolním věku si potrpí na přesnosti a detaily a asi od 2 let věku děti začínají vnímat, že písmenka tvoří text pohádky a snaží se řeč spojit s psanou formou, kterou vidí v knížce.

Na dítě je důležité mluvit spisovně, bez zbytečných slangových výrazů. Rodiče jsou totiž jediným mluvním vzorem pro dítě, dítě se bude chybám těžko odnaučovat.


Děti smíšených manželství žijících v zahraničí (jeden rodič je Čech)


Výhody:

  • Dítě mnohojazyčné prostředí chápe tak, že každý má svůj jazyk a musí tedy umět více jazyků, aby se domluvilo. Dítě může zvládnout bez problému tyto dva jazyky, pokud je každému jazyku věnováno aspoň 20 -25 procent doby denně, kdy dítě nespí.

Nevýhody:

  • Ohrožení minoritního jazyka - v tomto případě je ohrožena čeština, jelikož je složitá a minoritní v daném prostředí. Dítě bude potřebovat hodně impulsů, kromě komunikace se svým rodičem – například výlety do Čech, kde bude mít česky mluvící kamarády, kontakt s česky mluvícími prarodiči alespoň po telefonu, české knížky a zajímavé české pohádky v televizi.
  • Rodiče musí na dítě systematicky mluvit svými rodnými jazyky, pokud chtějí, aby se dítě v budoucnu svými dvěma mateřskými jazyky domluvilo. Pro spoustu dětí začne být jazyk prostředí zajímavější a motivující, proto mohou začít bojkotovat češtinu.
  • Rodiče si musí zvolit, zda chtějí, aby dítě bylo plně gramotné s obou jazycích, nebo jenom v jednom z nich. Pokud chtějí plnou gramotnost, měli by začít dítě sami vzdělávat v minoritním – v tomto případě češtině - psaném projevu a jeho fonetice – jak se písmenka čtou, jak vypadají, jaké jsou zákonitosti. Pokud je čeština slabší jazyk, začít poté, co dítě zvládne základy čtení a psaní v silnějším jazyce.

© 2011 SayR