Dvojjazyčnost

Dle způsobu získání jazyka:

Přirozená dvojjazyčnost
Člověk získává schopnost používat dva jazyky díky tomu, že na něj lidé z blízkého okolí těmito dvěma odlišnými jazyky hovoří. Jedná se o přirozenou formu osvojení jazyka, dítě neprochází žádným strukturovaným učením se jazyku a nikdo ho jazyk přímo neučí.
Získaná dvojjazyčnost
Člověk se jazyk učí cíleně, proces osvojení si cizího jazyka má strukturu a záměr. Nejedná se o přirozenou formu, která probíhá z každodenního kontaktu s jazykem, ale jde o proces učení, který zajišťují školy, kurzy a programy zaměřené na osvojení cizího jazyka.

Dle věku, kdy si člověk jazyk osvojoval:

Raná dvojjazyčnost
Druhý jazyk je získaný dříve, než dítě dosáhne věku 3 let.
Pozdní dvojjazyčnost
Druhý jazyk, který je získaný v období , kdy už je mateřský jazyk aktivně používán dítětem. V této fázi již člověk hledá zákonitosti v jazyce na základě toho, co zná z prvního jazyka, hledá, co je podobného a co odlišného.

Dle stupně zvládnutí jazyka a kompetencí, které s jazykem souvisí:

Aktivní dvojjazyčnost
Jedná se o schopnost porozumět jazyku, komunikovat písmem a slovem, znát kulturu a tradice dané země a přijmout je spolu s jazykem jako jeden rámec, který je naprosto přirozený a neoddělitelný.
Pasivní dvojjazyčnost
Označuje jazykové kompetence člověka na úrovni, kdy člověk dobře rozumí psanému textu a mluvenému slovu, ale v tomto nemateřském jazyce není schopen aktivně formulovat myšlenky. Neumí tedy daný jazyk použít při mluvení.
Částečná dvojjazyčnost
Jedná se o situaci, kdy člověk je vystaven více jazykům, má tedy možnost si více jazyků osvojit, ale vlivem nepříznivých situací dochází k tomu, že ani jeden jazyk neovládá dobře. V obou jazycích zůstává určitá jazyková nedokonalost, mezery v osvojování obou jazyků, nedostatečná slovní zásoba, gramaticky nesprávné věty, neschopnost se přesně vyjádřit.
Vyrovnaná dvojjazyčnost
Tato situace je v praxi méně pravděpodobná, jedná se o stav, kdy člověk má perfektně zvládnuté oba jazyky ve všech situacích. Častěji ovšem nastává, že člověk v určitých situacích preferuje jeden jazyk před druhým, protože v dané oblasti mu chybí slovní zásoba, člověk může mít preference v psaní, čtení, poslechu nebo mluvení apod. v jednom jazyce.

Dle toho, zda další jazyk nás obohacuje nebo nahrazuje jiný jazyk

Obohacující vícejazyčnost
V tomto případě se člověk učí nebo získává nový jazyk, ale jeho původní jazyk(y) zůstávají stále velmi důležité v jeho životě, další jazyk tedy obohacuje osobní potenciál člověka.
Potlačující dvojjazyčnost
K této situaci nastává, pokud se člověk učí nebo získává další jazyk na úkor jazyka, který ovládal a používal dříve. Původní jazyk má menší hodnotu, člověk na něj rezignuje a přestává jej používat. Funkci tohoto původního jazyka nahradil jazyk nový.

© 2010 Multiglot

© 2011 SayR