Multíkova poradna

Z dotazů: Jak je to s dětmi, které jsou vychovávány ve třech jazycích?

Hlavní výhody a nevýhody dvojjazyčnosti se vztahují na vícejazyčnost naprosto stejně. Mýty a strategie, které jsou popsány na našich stránkách, lze také úspěšně použít v vícejazyčné výchově. Je velmi nutné dodržovat pravidla - například jeden člověk, jeden jazyk a určitý jazyk doma.

Trojjazyčné děti se liší v následujícím:
- pokud děti mixují jazykový kód, mají sedm kombinací - čeština s angličtinou, čeština s arabštinou, angličtina s arabštinou, češky, anglicky, arabsky, případně mohou se vyjádřit v kombinaci všech tří jazyků českoanglickoarabsky apod. Dvojjazyčné děti mají jenom tři kombinace - čeština do angličtina - angličtina do češtiny, nebo čistě česky nebo čistě anglicky.
- děti do věku 3 let mají nejsilnější jazyk matky, o mnoho slabší schopnost komunikace mají v jazyku prostředí a jazykem otce (za předpokladu, že dítě nenavštěvuje od malinka jesle na celý den)
- 3 až 6 let děti začnou preferovat jazyk otce a rapidně se v něm začnou zlepšovat a po nástupu do školy většina dětí začne mít nejsilnějším jazykem jazyk prostředí.
- děti většinou následují tedy vzor jednojazyčné-dvoujazyčné-plně tříjazyčné, i přesto, že jsou od malinka přirozeně vystavené třem jazykům současně. Děti aktivují jednotlivé jazyky postupně, chtějí napřed vyzkoušet, jestli zvládnou dva jazyky.
- narozdíl od dvojjazyčných dětí, které začnou mluvit ve stejném období jako jednojazyčné děti, trojjazyčné děti začínají mluvit později.
- většina rodičů tříjazyčných dětí volí vzdělávání v jazyce prostředí, i přesto, že výzkumy ukazují, že v Evropě je nejlepší volba Evropská škola, která je založena na trojjazyčném vzdělávání (školné na těchto školách, pokud nejste zaměstnaní pro EU je jistě velký faktor)
- děti z dvojjazyčných škol a z Evropské školy mají větší poměr mixování a přepínání kodu, než děti, které navštěvují lokální školu - přepínání jazyků považují za naprosto normální.
- rodiče, kteří jsou vychovánáni dvojjazyčně, preferují vzdělávání dětí na dvojjazyčných školách
- u školních dětí dochází k preferenci jazyka prostředí a pouze jednoho minoritního jazyka, podle toho, který jazyk má větší sociální prestiž. Pokud tedy v rodině (platí pro Evropu) se vyskytuje rodič, který na dítě mluví prestižním jazykem - němčina, francouzština - dítě začne bojkovatovat jazyk s malou sociální prestiží - čeština, maďarština. A pokud rodič akceptuje tento fakt, dítě bude dvojjazyčné.

Důležité:
- pojmenovat jazyky a fyzicky je oddělit (u menších dětí: jazyk mámy, jazyk táty, později angličtina, čeština) - snažit se o kulturní zralost alespoň ve dvou kulturách aktivně (večer chodí Ježíšek a ráno chodí Santa), ve třetí alespoň pasivní znalost (dětem ve škole dává dárky děda Mráz)
- pokud dítě použije "špatný jazyk", chybu ignorovat, ale rodič musí zopakovat ve správném jazyce. (dítě není "trestáno" za použití špatného jazyka - Máma česky: Co chceš na svačinku? Dítě odpoví v angličtině: That red apple. Máma ignoruje použití špatného jazyka, ale slouží jako vzor, jak to správně říct: Tohle červené jablko.
- pokud na návštěvě, všichni používají jazyk, kterému ostatní rozumí (lingua franca), neplatí pravidlo jeden rodič jeden jazyk. Pokud se jedná o dlouhodobou akci - například návštěva na několik hodin, je nutné, aby se menší děti, které nezvládají lingua franca necítily izolované, každý rodič musí vycítit hranice, co je vhodné.
- většina dětí se i přes snahu rodičů stane aktivně dvojjazyčná s pasivní znalostí třetího jazyka. Nakonec je to často jazyk matky, který je potlačen!!!!!

Z dotazů: Proč děti žijící v zahraničí přestanou (nebo vůbec nezačnou) mluvit česky?

Ze zkušeností s dětmi, které mluví různými jazyky v rodině, je jasné, že některé rodiny (a komunity) si svůj původní jazyk uchovají a jiné ho ztratí.
Hlavní kriteria, na které se musíte dívat při posouzení, jak rychle dítě ztratí původní minoritní jazyk, jsou:
- existuje v rodině někdo, kdo naprosto nemluví jazykem společnosti?
Ukazuje se, že pokud v rodině žije člověk, ke kterému má dítě blízký citový vztah, který neumí dominantní jazyk společnosti, dítě si svůj minoritní rodinný jazyk udrží bez větších problémů. (dítě má potřebu používat minoritní jazyk, protože se chce domluvit například s babičkou)
- kde na Zeměkouli žijete?
Bohužel, čím větší je tolerance k cizincům a jejich jazyku, tím hůře se původní jazyk u dětí udržuje. Jedná se o kulturní paradox. Možná si řeknete. Pokud nikdo nic nenamítá, že doma mluvím česky, proč by teda naše děti měly preferovat angličtinu? Pokud žijete v tolerantních státech, které jsou kolébkami imigrace - USA, Kanada, Austrálie - vaše děti mají velmi malou šanci k udržení si jazyka. (tento paradox je vysvětlován vzdorem. Pokud vám někdo bude zakazovat slavit Ježíška...zatáhnete doma závěsy a zacinká u vás Ježíšek. Čím víc vám někdo bude říkat, co máte dělat, tím více ve vás bude růst národní hrdost a tím méně se necháte zviklat.)
- v kolika letech dítě začne navštěvovat předškolní zařízení v dominantním jazyce.
Pokud dítě je v péči česky mluvícího rodiče do věku 4 let, má velkou šanci, že bude mít dostatečně pevné základy a slovní zásobu v češtině, aby si nemuselo "půjčovat" z jazyka společnosti. Osobně neznám dítě, které začlo chodit do jeslí v dominantním jazyce, které by vytvořilo jedinou českou větu, bez ohledu na to, jestli doma na něj rodič mluví výhradně česky.(pokud máte chůvu, pravidlo jeslí neplatí. V případě chůvy se jedná o jeden člověk jeden jazyk. V jeslích je silný vliv spoluvrstevníků.)

Z dotazů: Rozdíl mezi code switching a code mixing

Jedná se o docela rozsáhlé téma, ale ve zkratce. Obě jsou přirozené pro vícejazyčné děti a dospělé. Code switching - přepínání jazykového kodu - je vkládání celých vět z jednoho jazyka do druhého jazyka nebo přejití z jednoho jazyka do druhého v rámci jednoho rozhovoru.
Code mixing - mixování jazykového kodu je vkládání jednoho slova z jazyka L2 do jazyka L1. Tedy většinou situace u imigrantů, kteří při rozhovoru ve svém mateřském jazyce vkládají slovo z jejich nemateřského jazyka. Takže například dva Češi se baví česky a řeknou: Tomášek jde zítra do preschool. Večer pak půjdeme na fireworks. Z praktického hlediska, pokud oba dva lidi umí oba jazyky, tak se domluví. Děti se v tom taky časem vyznají. Ale můj osobní názor je, že je to určitý druh machrování, že umím dva jazyky. Proč prostě jednoduše neříct Tomášek půjde do školky a pak večer jdeme na ohňostroj? Navíc...při výzkumech neurologů vyšlo najevo, že mixování jazykového kodu zabere o několik mikrosekund déle. Takže proč si stěžovat život?
Jiná je situace u mixování jazyků, kdy se pravidla jednoho jazyka uplatňují v druhém jazyce. Tato situace je popsána ve specifika dvojjazyčnosti na našich stránkách. Například Na highwayji dneska byly tři accidenty. Jak sami vidíte, je to rozdíl od mixování kodu, tohle je lajdáctví a nerespektování jazykových pravidel.

© 2010 Multiglot

© 2011 SayR