MultiGlot

Děti s postižením

Některé děti se narodí do vícejazyčné rodiny a nesou si sebou do života vrozené nebo získané postižení. Pokud je postižení mentální, záleží jak vážné postižení je. U dětí s postižením smyslových orgánů - děti neslyšící nebo nevidomé - je nutné přistupovat velmi individuálně. Platí pravidlo, že co dítě zvládne v jednom jazyce, může zvládnout i v druhém jazyce, ale pouze tehdy, pokud má dostatečnou motivaci.
Pokud máte dítě s mírným mentálním postižením a otec dítěte mluví na dítě pouze druhým jazykem a dítě k němu má vřelý vztah, dítě zvládne oba jazyky na úrovni jako jeho podobně postižení vrstevníci. Mentálně postižené dítě bude mít výrazné problémy v trojjazyčném prostředí.
Pokud je vaše dítě neslyšící a má dobrou oporu ve znakové řeči v obou jazycích, plus dostatečně diferencovaný přístup ve školce nebo škole, dva a více jazyků by nemělo dítěti dělat problémy.
Pokud je vaše dítě nevidové, dle mého názoru zvládne oba jazyky v receptivní (porozumění) i expresivní (vyjádří se) složce. Podle mě je ale docela složité zvládnout Braillovo písmo ve dvou odlišných jazycích - například Braillovo písmo v angličtině a češtině nebo češtině a arabštině, kde jsou buď jiná fonetická pravidla nebo jiná abeceda. Pokud jsou jazyky podobné - například španělština i čeština - jak se píše, tak se čte, plus mají podobnou sadu písmen v abecedě - v tomto případě to můžete zkusit. Další výzvou u Braillova písma je, že knihy v Braillu jsou málo dostupné a ne všechny budou pro vaše dítě zajímavé.

Vývojová dysfázie u dvojjazyčných dětí

Na úvod....vývojová dysfázie není způsobená tím, že dítě je vystaveno více jazykům a stav se nezlepší po "vysazení" jednoho jazyka. Pokud dítě ke svému životu jazyk více jazyků potřebuje, naučí se oba jazyky, ale značně pomaleji. Postižení bude patrné v obou jazycích. U dětí s vývojovou dysfázií se nedoporučuje školní výuka cizího jazyka. A více informací doplním během několika týdnů.

Děti s mentálním postižením vyrůstající v dvojjazyčném prostředí

- děti s Downovým syndromem, Williamsovým syndromem, mentální retardací a děti na autistickém spektru

Patlavost - kdy má dítě umět jakou hlásku

Logopedické poruchy se vyskytují u dětí i naprosto zdravých, ale z technických důvodů toto téma řadím mezi "děti s postižením". Pokud máte podezření, že vaše dítě nevyslovuje hlásku v době, kdy už jí má znát, musíte si uvědomit:

  • pro české děti žijící v ČR platí česká tabulka výslovnosti hlásek
  • každý jazyk má svoji tabulku - podle toho, jak často se hláska v daném jazyce vyskytuje, podle toho bude mít dítě možnost hlásku v praxi procvičovat.
  • pro české děti žijící v zahraničí neplatí česká tabulka - dítě danou hlásku méně často slyší a méně často ji procvičuje. České děti mimo ČR mohou patlat déle (nebo kratší dobu), než jejich vrstevnící v ČR. Je nutno ji trochu upravit a to s ohledem na druhý jazyk. Pokud se v druhém jazyce hláska vůbec nevyskytuje - například ř - tato hláska bude dělat dětem déle problém. Pokud se naopak vyskytuje častěji, dítě se ji dříve přenese i do češtiny. Některé hlásky ale mají nuance, které si dítě upevňuje kolem 3 - 5 let věku.

    © Leden 2012 Multiglot

  • © 2011 SayR